Ohlasy na Novoroční koncert v Třebíči

Pasáž se proměnila ve vídeňskou Operu. Zněl jí Pochod Radeckého

KULTURA - JAKÉ TO BYLO - včera 6. 1.

Oproti Vídni bylo v Třebíči něco navíc. Operní a operetní árie v podání Miroslavy Časarové a Jakuba Turka.

Oproti Vídni bylo v Třebíči něco navíc. Operní a operetní árie v podání Miroslavy Časarové a Jakuba Turka.

foto: Milan Krčmář


Stejně jako ve Vídni. Hraje se Pochod Radeckého a dirigent Jiří Jakeš roztleskává publikum.
Nechyběl ani tradiční novoroční přípitek před árií z La Traviaty.
Dojem umocňovala i krásná květinová výzdoba.

Samozřejmě nechyběl ani valčík všech valčíků Na krásném modrém Dunaji od Johanna Strausse mladšího.

 

Tradiční novoroční koncerty Vídeňské filharmonie, které bývají vždy 1. ledna živě přenášeny do desítek zemí světa, dostaly povážlivého konkurenta. V Třebíči dnes totiž vystoupila jihlavská Filharmonie Gustava Mahlera, která dokázala, že se vídeňským filharmonikům svou kvalitou přinejmenším vyrovná.

Více než třicetičlenný sbor k nám pozvaly Ivana Řídká a Hana Štěpničková z agentury KulturTOP, které tak nabídku své kulturní činnosti povýšily o další úroveň. Po divadelních představeních s těmi nejlepšími českými herci a koncertech spíše oddechového rázu se tentokrát zhostily úkolu, jímž si daly za cíl uspořádat koncert té nejvyšší kvality, který by ocenilo i to nejnáročnější obecenstvo. V tomto bodě je potřeba zmínit, že Třebíč na sebe může být hrdá – takovým publikem totiž oplývá a příznivců opravdu vysoké kultury v ní nežije zrovna málo. Doložil to koneckonců dnešní koncert, který se konal v divadle Pasáž, tedy v největším sále na Vysočině s kapacitou 525 diváků. A těch pět set jich na jihlavskou filharmonii opravdu přišlo.

 

Nejen hudba, ale i zpěv

I přesto, že dnešek patří Třem králům, koncert se stále ještě nesl v novoročním duchu, takže nechyběl ani tradiční přípitek před Verdiho La Traviatou. Podobně jako ve Vídni sálem zněly samozřejmě hlavně valčíky a polky, něco zde však bylo navíc. A to operní a operetní árie od Franze Lehára, Wolfganga Amadea Mozarta či již zmíněného Giuseppa Verdiho, které skvěle zazpívala Miroslava Časarová a Jakub Turek. To opravdu ve Vídni nemají – a nutno říct, že tato inovace novoročnímu koncertu jen prospěla.

Sbor řídil dirigent Jiří Jakeš, jenž si střihl i drobnou hereckou vložku, když se během Mozartova Dona Giovanniho nechal svádět Miroslavou Časarovou, která fakticky jemu zpívala Zerlinu árii Vedrai carino, aby si ho posléze vítězně odvedla do zákulisí.

A aby posluchači nebyli ochuzeni o zajímavosti jednotlivých skladeb, celým koncertem provázel Vladimír Holeš. Věděli jste třeba, že slavné O sole mio skladatel Eduardo di Cappua oslavuje tvář své milé, a nikoli Slunce jako takové? A že tato árie nevznikla v Benátkách, jak by vám odpřisáhlo jedenáct gondoliérů z deseti, ale v Oděse u Černého moře? Právě takové perličky skvěle zpestřily průběh celého večera.

 

Odvaha se vyplatila

Novoroční (byť uvedený na Tři krále) koncert jihlavské Filharmonie Gustava Mahlera byl tedy zcela jedinečný. A také odvážný – protože jít do tak náročného podniku, to už si žádá pořádnou kuráž. Ale dámy z agentury KulturTOP ji mají, věřily svému snu a věřily také třebíčskému publiku, že si na tuto akci najde cestu. Po dnešní povedené premiéře tedy můžeme doufat, že příští rok touto dobou sem jihlavští filharmonici přijedou opět, samozřejmě i se sólisty – neboť se dnes ukázalo, že jejich Třebíč jim rozumí. Vždyť se tleskalo vestoje a obecenstvo si vyžádalo hned dva přídavky. Přičemž jedním z nich byl ten nejtradičnější z nejtradičnějších. Pochod Radeckého od Johanna Strausse staršího, který nikdy nesmí chybět ani při novoročním koncertu ve Vídni.

 

Autor: Milan Krčmář



Naši partneři